Francouzské zelené pláně

Asonance

1: Tak jakpak se Amáš, Willy, Dpříteli Hmimůj,
 Edovolíš, jen si sednu do Dstínu na hrob Etvůj.
 AHorkým letním sluncem jsem DrozpáleHminá,
 Echodím celý den a jsem DunaveAná.
 Podle náhrobku vidím - slavils Hmiosmnáct let,
 když jsi v Ezbytečné válce oApustil tenhle Esvět.
 ADoufám, že zemřel jsi Hmičistý a hned,
 že jsi Enestřílel první, když Dpřišel rozkaz Avpřed.
R: Hrály píEšťaly k tomu, nesli těD zpátky doA
 a Hmizazněly salvy, když tě Espouštěli Aníž.
 A když Dkněz dělal kříž nad tvým Etělem,
 začly Ddudy zvolna Hmihrát tesknou EAseň.
2:  Zanechal jsi tu dívku nebo snad ženu svou,
 vzpomínky v jejím srdci nikdy nevyblednou,
 i když zemřel jsi dávno, před mnoha lety,
 v jejích očích jsi zůstal osmnáctiletý.
 Nebo jsi pouhý cizinec beze jména
 v dlouhém seznamu padlých, jehož připomíná
 zažloutlá fotka chlapce s hnědýma očima,
 která nikoho dávno už nezajímá.
3:  Na francouzských pláních vlčí máky kvetou,
 barvy ze strání svítí pestrou paletou,
 horký letní vítr začal od moře vát,
 žádné pušky a plyn, žádný ostnatý drát.
 Jenom tisíce křížů tady v písku stojí
 a svým tichým hlasem k oblakům žalují,
 že z touhy člověka vládnout vzešlo utrpení,
 že zničil a proklel celá pokolení.
R: + A když Dkněz dělal kříž nad tvým Etělem,
 začly Ddudy zvolna hrát tHmiesknou píseň.E  A 
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Datum vytvoření :2019-08-17T18:22:36.014805+00:00
Výsledky hledání: